Historie

Chyše jsou nevelkou spádovou obcí v západních Čechách. Leží nedaleko od vrchu Vladař uprostřed hlubokých lesů, břidlicových skal a prosluněných luk, jimiž od Žlutic až k Rabštejnu protéká řeka Střela. Skutečnou dominantou obce je ale zámek, který „vyrůstá“ vedle vesnických domů jako přízrak z pohádky anebo historického filmu.
Jeho historie sahá daleko do minulosti. První zmínky o Chýších jsou z roku 1158, kdy byla osada zemanským sídlem rodů Odolenů z Pětipes, povýšeným za vlády krále Vladislava II. do stavu rytířského. „Tento rod,“ píše Marie Šulcová v knize Kruh mého času, “tu ve středověku založil také hrad s hlubokým sklepením a hradním příkopem.“

V roce 1466 získal Chyše pan Burian z Gutštejna, který se brzy poté přidal na stranu protivníků krále Jiřího z Poděbrad. Královi vojáci roku 1467 hrad dobyli a pobořili. Roku 1578 nechal hrad strhnout další držitel panství, Mikuláš z Lobkowicz strhnout a přestavět na renesanční zámek, ale hned rok nato své chyšské panství prodal.

Dalšími významnými majiteli Chyše byli Anna Ludmila Krakovská z Kolovrat a její druhý manžel, baron Karel Jiří Michna z Vacínova. Za jejich panství, které trvalo do roku 1708, získal zámek barokní podobu. Krásný pokoj se štuky zdobeným stropem a dvě mistrovské barokní práce pocházejí právě z této doby. O přestavbu do barokního slohu se zasloužila také Anna Ludmila Kolovratová-Krakovská.

Nakonec přišel rod Lažanských. Prokop I. Lažanský, nejvyšší kancléř a potomek starobylého českého zemanského rodu, byl tehdy už pánem na Rabštejně a Manětíně. Chyše získal v dražbě 14. března 1766 za 110 400 zlatých rýnských a panství rozšířil o další statky. Celý statek se později rozdělil mezi dva jeho syny, Prokopa II. a Jana, čímž vznikla manětínská a chyšská větev Lažanských. V průběhu dlouhého období, kdy zámkiu vládl Prokop III. Lažanský (1823-68), tu proběhlo nejprve několik stavebních dílčích úprav a konečně i přestavba celé vnější fasády zámku, kterou v letech 1856 - 1858 provedl pražský stavitel František Havel podle plánů známého architekta Vojtěcha Ignáce Ullmanna a která zámku dodala dnešní romantizující podobu.

Zámek ozdobily prvky románské, jako jsou obloukem zakončená okna, i novogotická cimbuří a bašty na nárožích, která se nechala inspirovat anglickými vzory. Po druhé světové válce postihl Chyše smutný osud mnoha zámků, které lidová demokracie zkonfiskovala a využívala pro své potřeby. Chátrající objekt v Chýších sloužil jako zemědělské učiliště a zatímco sem děti z celé republiky jezdily na školu v přírodě, krovy se pomalu propadaly a ze stěn oprýskávala omítka.

Ačkoliv zámek úspěšně překonal renesanční, barokní i novogotickou přestavbu, ve 20. století to vypadalo, že mnoho nadějí do budoucnosti nemá. Kdysi překrásný zámecký park chátral a zarůstal plevelem. Bezprostředně po roce 1989 se nic nezměnilo a skutečná záchrana objektu započala až v roce 1996, kdy zámecký areál koupili manželé Vladimír a Marcela Lažanští, nepřímí příbuzní bývalého hraběte Prokopa Katanského.

Ve spolupráci s ministerstvem kultury ČR a Památkovým ústavem v Plzni se pustili do rozsáhlé rekonstrukce celého objektu. Zámek dostal novou omítku, park se vyčistil a zasadily se v něm nové dřeviny, podařilo se obnovit a zpřístupnit zámecké interiéry a vytvořit v nich zajímavou prohlídkovou trasu. Chyše se tak stále častěji stávají oblíbeným turistickým cílem.